Pes ví hrad

Jeden můj neoblíbený kolega mi jen tak mezi řečí řekl, že je blbec. Tím jsem ho snad poprvé začal vnímat trochu pozitivněji. Poslední dobou mi ke štěstí stačí opravdu málo. Listopad je pro mě tradičně měsícem největších útrap. Bývám nemocný (leje a mně zle je), musím psát seminárky, teď se k tomu přidalo zhruba 30 dětí, které mám něčemu naučit, sháním sponzory pro náš fakultní ples a kvůli tomu se taky snažím domluvit vystoupení Jaroslava Uhlíře. Jo, s listopadem proplouvám spádem s pádem. Ale když o tom tak přemýšlím, co lepšího jde v listopadu dělat, než jednat s Jaroslavem Uhlířem? Bez výhrad…

Mám pocit, že máme doma (v Brně) trochu zakřivený časoprostor. A mám i pocit, že problémy s časoprostorem mě pronásledují kamkoliv se vydám. Už jednou jsem psal o svých potížích s časem doma (v Havířově) v kuchyni. A nyní opět čelím podivným časovým úkazům. Jak jinak bych si měl vysvětlit nenadálé časové propady, které se mi dějí, i když spěchám? Napadlo mě proto dát do každé místnosti hodiny (nejlíp na každou stěnu). Problémem by ale mohla být koupelna, což je také místo, kde dochází k největším propadům. Jsme tam chvíli a venku zatím ubíhají hodiny (snad ne ty nástěnné). V koupelnách bývá vlhko a to hodinám (těm nástěnným) moc nesvědčí. A dělají se vůbec vodotěsné nástěnné hodiny?

Zjistil jsem, že bez výhrad se neobejde ani sledování strašidelných filmů s Bublinou. Děsím spoustu lidí, to vím, ale netušil jsem, že i svou Bublinu. Možná je to mým „vyjeknutím“. Je zvláštní , že vyjeknutím lekám ostatní proto, že jsem sám velmi lekavý Už ani nevím proč. Leknutí je podle mě jen hodně koncentrované překvapení. Bohužel jsem často překvapen celkem banálními věcmi. Třeba naposled mě vylekal štěkající pes. No, a proto se lidé se mnou nechtějí dívat na filmy, kde jsou „lekáky“. A taky se mnou nechtějí chodit kolem domů se psy… A ještě něco. Nejsou vlastně vodotěsné hodiny opakem hodin s vodotryskem? No, to ví snad jen ten pes s nadpisu… Bez výhrad…

Listopadově oblažená

Napadlo mě, že pokud by si děti mohly vybírat své rodiče, tak bychom nejspíš dost ušetřili na rodičích. Tahle myšlenka však vůbec nesouvisí s tím, že jsem víkend strávil s Bublinou na návštěvě u jejích rodičů (a sester a babiček a tet a strýců a psa) . Vlastně to ani nesouvisí s pro mě neřešitelnou záhadou, jestli je ženským opakem fénu fenka. Občas je prostě potřeba nehledat souvislosti a jen tak si číst, poslouchat, případně se prožívat. A pokud trávíte víkend s Bublininými rodiči tak se i prožírat. To se to pak ale i dost špatně tráví…

Mám blog, mentální blog, to už nějaký ten rok vím. Teď jsem si ale uvědomil, že je to o hodně lepší než mít například bloklý krk. A proč? Protože si něco takového nyní prožívá Bublina. Při jednom tělo cviku si totiž neuvědomila možné dopady svého dopadu a nyní tak chodí ozdobena (ne)slušivou krční pomůckou. Je zajímavé, že když mi poprvé řekla o nutnosti nošení fixačního límce, představil jsem si jí s takovým tím kuželem, který na hlavě nosí zranění pejskové. Už jsem se na to i docela těšil. V této chvíli se po(s)tupně seznamuji se skutečností…

Skutečností je, že podle některých odborníků by nás měla čekat nejtužší zima za posledních tisíc let. Jiní odborníci už tak optimističtí ale nejsou. Prý je to blbost. No, uvidíme komu dříve zamrzne úsměv. Já jen doufám, že mírné pásmo se tak nejmenuje pro nic za nic. Příprava na zimu je však určitě nutná. Třeba zvířátka prý nyní mají více podkožního tuku. A nejspíš to platí i pro lidi. Musíme přece ztloustnout do zimních bund! Nedávno jsem šel kolem fakulty a narazil na (málem i do) haldy reklamních novin jménem Reality. Říkám si – ideální to noviny pro zahřátí bezdomovců… Jdu si užívat vlastní listopadovou realitu…