Šroubovaná

Je to pravda! Tuhle větu slýchám kolem sebe docela často. Žel to však není kvůli něčemu mnou vyřčenému, ale kvůli mému kýchnutí. Zajímalo by mě, kde se tato potvrzovací schopnost kýchání vzala. Chápu, že se říká „Na zdraví“, přeci jen uvolňuje to nos a to ke zdraví přispívá. Ale k pravdě? Je to snad nějaká metafora? Třebaže kýchnutí nelze zapřít, tedy pravda se ukázala? To se mi zdá dost šroubované. Stejně jako tahle hlupota. Možná to souvisí s tím, jak se občas chytáme za nos, když lžeme. I když, dělá to vůbec někdo? A má být nos při lhaní tvrdý nebo měkký? A po kýchnutí už nosového testu třeba není? Jelikož jsem moderní člověk, tak jsem se to samozřejmě snažil najít na internetu. Internet však o provázanosti kýchání a pravdy mlčí. Zkusil jsem zapnout bedničky, ale stále mlčí. Zjistil jsem ale něco jiného. A to, že při kýchnutí se zastaví všechny životní funkce. A to i srdce. Po tomto zjištění je nějaký problém s pravdou malicherný, jelikož můžeme být rádi, že po kýchnutí žijeme! A tak je to vlastně vždy. Pokud jde o život, pravda jde stranou… 

Stranou jdou i hlupoty, přiznávám je to mou vinnou. Zavinut ve vlastním životě nemám potřebu hlupotit. A to ani o našich cestovatelských dobrodružstvích, jelikož hlupoty k tomu být určeny nemají. Takže cesta do Malajsie, Thajska a Singaporu skončila v šuplíku. Asi byla špatně značena. Zdá se mi, vlastně je to skutečnost, že už nemám potřebu sdělovat své myšlenkové po(d)chody internetu. Vždy když mě napadla nějaká myšlenka, která by se dala použít, napsal jsem ji na kus papíru. Za poslední rok mám na papíře jen „bambusová ponorka“ a „monitorovaný hovor“. U toho druhého vím přesně, co jsem tím chtěl napsat. Každý z nás je čas od času terčem reklamních hovorů. A často je nám při nich oznámeno, že se jedná o hovor monitorovaný a jestli s tím souhlasíme. Já většinou souhlasím, jelikož jsem vždy rád za každé vlídné lidské monitorované slovo. Ale Bambusová ponorka? Existuje to? Potopí se to? Přežijí to ti lidé na palubě? Internet opět mlčí. Možná je to nějaký můj test. Nebo spíše lest. Nakonec jsem po prozkoumání zápisku zjistil, že jsem udělal překlep a napsal „bambusová ponožka“. Takže vidíte, pokud chci psát o ponožkách, tak to raději nepsat. Možná ještě jeden myšlenkový výhonek… 

Mám takovou vlastnost. Nechci psát negativní, ale mám ji. Lépe řečeno zastávám filozofii, která v praxi znamená, že pokud něco funguje, tak to používám. Řídím se tím vlastně už od doby, kdy jsem nějaké věci začal vlastnit. A pokračoval jsem v tom i poté, co jsem se dozvěděl, co znamená slovo filozofie. Za mojí „filozofií“ není ani tak rozměr ekologický, jako spíše emociální. K věcem, které mám a používám, brzy přilnu. A navíc si často pamatuji, jak jsem se k té dané věci dostal. Také mě baví představovat si to, co se dělo ve světě, když jsem si tu danou věc pořizoval. Například když jsem dostal svůj oblíbený polštářek, tak Klaus s Mečiarem dělili republiku, vstoupili jsme do UNESCO a Nirvána nahrála In Utero (jsem divný, když Heart Shaped Box je moje nejoblíbenější pisnička?). To není zlé. Při takové bilanci se přeci toho polštářku nezbavíte. Má hlava leží na dějinách! Vlastně už ne. Modrooká jej vyhodila… 

Přemýšlím. Po dlouhé době. Je dobré se zamyslet. Ne zastavit, ale ohlednout se. Jsem potěšen být něčím potěšením. Jsem nový člověk. Jistý svou vlastní svobodou a láskou k té Modrooké, kterou miluji už čtvrtým rokem. Vypadá to, že se ztrácím. Ztratil jsem se v bezprostřední blízkosti onoho činu. Dospělost na dosah uskutečnění. Děsí mě, s jakou nepochybností může v životě muže být vše jinak, než jak bylo zamýšleno. Ponožky s bambusových vláken? Za pár dní touhle dobou budu jiný. Součástí jiného celku. Kdyby mi to někdo řekl před pár roky, upřímně bych se smál. Dnes je to za 18 dní skutečnost a já se bojím, zdravě, ale opravdově. Budu velmi blízko přítomen tomu, jak se ze dvou stane „jedno“. Navždy je nadosah a intenzivní. Píši-li o tom nyní příliš pateticky, je to tím, že láska je z věcí, jimž patos neškodívá. A doufám, že jsou lidé, kteří myslí stejným způsobem. Milovat, dát se, odevzdat, náležet, aby bylo vše jasné… Svatební. S Modrookou to funguje, takže podle mojí filozofie ji mám navždy. Za 18 dní budeme „jedním“. Nekýchnul jsem, ale je to pravda…