Spáč?

Asi každému se občas stane, že nemůže usnout. To pak následují dlouhé hodiny převalování, nadávání, chození a dokonce i papání. Mně se to většinou stává, když nemůžu přestat myslet na něco, nebo na někoho a ještě spíš, když myslím na to, co s tím někým dělám. A tady je jeden příklad jak to může vypadat.

Je krásná podzimní noc - prší, je zima a netopí - a všichni v domě spí, jen jeden chlapec (krásný, moudrý, asertivní a veskrze sympatický) se stále převaluje a v hlavě se mu rojí tisíce myšlenek. Myslí na ušlechtilé věci jako třeba na vyřešení všech světových konfliktů, řeší problematické filozofické koncepce, promýšlí základní sestavu fotbalového nároďáku, představuje si tančícího losa v baletní sukýnce. Po hodině intelektuálního sebepoznávání, však dospívá k tomu, že by nemuselo být úplně špatné usnout. Další hodinu věnuje přemýšlení o tom jak usnout. Jako nejlepší se jeví četba nějaké zajímavé knihy, zapne tedy lampičku a zapátrá na stolku po nějakém vhodném titulu. Nabídka jej však příliš neuspokojí. Nabízené možnosti jsou – Kam kráčíš Ameriko?, Morální základy politiky, Jak efektivně studovat? a Hobit. Četba je tedy zavrhnuta, a to i případná návštěva knihovničky, hrozí totiž nebezpečí dlouhého vybírání vhodného titulu. Přichází tedy čas chůze, několika minutová chůze po pokoji, však nepřináší kýžený efekt, jen zapříčiní opětovné připomnění tančícího losa. Dochází tak k zoufalému puštění rádia. Kvalita vysíláni je ubohá, nějaké strašlivé disko písničky, Helenka Vondráčková a pořad o vandalech, kteří sbírají borůvky. Na řadu přichází radikální řešení – návštěva kuchyně (pivo prý pomáhá usnout, horké mléko prý pomáhá usnout, fazole prý způsobují plynatost). Lednice, ale skrývá nepříjemné zjištění – žádné pivo, mléko jen studené a po fazolích radši nepátrat. Po důkladné prohlídce je jasno, že nabídka je stejně tristní jako v případě rádia a knih. Dvě mléka(studené – jak ostudné), párek, šunka, jogurt, vejce a meloun(!) nenaplňují jeho představy. Z neznámého důvodu otvírá i přihrádku na zeleninu, ta však skýtá je dvě papriky a zajímavě tvarovaný česnek. Poslední svou naději vkládá do spíže. Ta však nepřináší nic zajímavého. Neschopnost usnout ho dovádí pomalu k šílenosti, při pohledu na mouku totiž začal přemýšlet o tom, že by si upekl bábovku. Zklamán svými kuchyňskými objevy se vrátil zpět do svého pokoje, kde si lehl zpět do postele a tam pří dalším přemítání o losu v sukýnce konečně usnul. A jaké ponaučení z toho všeho plyne – choďte nakupovat!

Jenom bych dodal, že tohle se nestalo mně (já jsem totiž krásný, moudrý, asertivní, veskrze sympatický a taky odvážný), ale kamarádovy sestřenice kamarádky babičky tety z druhého kolene manželky otce mojí kamarádky, která mi to vyprávěla v noci s baterkou jako strašidelnou historkou a já pak nemohl usnout.