Trochu se mi zdá, že blog poslední dobou trochu upadá, když jsem začínal moje ambice směřovali k vyrovnání se těm nejlepším umělcům psaného projevu jako byli Shakespeare nebo Čapek. Od jednoho snu však kvalita příspěvků klesá a já se tak srozumitelností a zábavností blížím spíše písmenkové polévce než zmíněným velikánům. Chvilku jsem taky uvažoval o tom, že se místo psaní blogu dám na zaříkávání koní, při mém štěstí by mi, ale nějaký kůň odpověděl a já bych skončil v nějakém ústavu.
Kromě klesající úrovně příspěvků se musíte nebo spíš musíme vypořádat i s tím, že se nedozvíme jak to bylo s melounem. Film ani kniha nebude z důvodu, že jsem trval na zachování klíčové filozofické pasáže. Jedná se o pětisetstránkovou část ve které rozebírám neexistenci nekonečna v pytlíku brambůrek. Vydavatelé knihy i producenti filmu se shodli na tom, že tato pasáž je příliš šokující a lidstvo na ní není doposud připraveno. Bohužel jsem je nepřesvědčil ani ukázkou dvou dílů Ordinace v růžové zahradě. Tak snad jednou.
Poslední dobou taky zjišťuji, že nemám čas přes týden psát hlupoty, takže tu budou častěji tyhle sobotně-nedělní příspěvky, který se skládají z množství nesrozumitelných vět (no jo písmenková polívka) Vy však klikejte dál, aby mi rostla návštěvnost, se kterou se pak můžu chlubit babičce. Tak se mějte.
a zase bez pointy…
Žádné komentáře:
Okomentovat