29. září 2008

Nesoulady

Stále mám v hlavě jistý nesoulad týkající se češtiny. Podle mě se čeština chová podle, a proto ji podléhám, i když bych raději podléhal češtinářkám. Čeština je divná už jen proto, že stojí na každém pádě. Já raději stojím než padám, ale občas se ani já pádům nevyhnu. Třeba tenhle blog je můj 5. pád. Pomocí něj vás totiž oslovuju. Na každý pád to bude dneska trochu nesouladné…

Další můj nesoulad je typicky zvířecí. Často se říká, že někdo řve jak tygr, někdo zas vidí jako ostříž, další kope jako kůň, smrdí jako skunk, je líny jako lev, silný jako slon, pyšný jako páv, drzý jako veverka, němý jak ryba, vychytralý jako lovecká želva, a někdo je jen kanec. Přemýšlel jsem o tom, jestli se nějaké zvířecí přirovnání hodí i ke mně. Bohužel jsem na žádný vhodný nepřišel. Asi se ke mně žádný nehodí, což mě ale příliš nemrzí. I když nějaký to tulení by bylo pěkný, to zas jo.

Taky by mě zajímalo, jestli zvířátka používají stejná přirovnání. Třeba jestli by mrož, řekl jinému mroži: „Ty máš ránu jako Péťa po ránu.“ Zajímal by mě i názor ptáků na metro, jakožto na dopravní prostředek. A jsou dopravní i kraje? Co třeba Jihomoravský?

Mám nesoulad i v jednom přísloví. Zhruba se v něm tvrdí, že není důležité kolik toho máme, ale je důležité, kam to umístíme. Jen pořád nevím, čeho se to přesně týká. Mám jen teorii, kterou se pokusím ověřit. Zatím jsem ale nenašel vhodnou osobu. Podle mě se totiž jedná o heslo úspěšného burzovního makléře.

Tak to je prozatím vše, jelikož jsem už spadl dostatečně hluboko. Pro dnešek jsou snad mé nesoulady sečteny. Nebo spíše sepsány. Já si teď půjdu udělat kávu, a to i přesto, že káva není mým šálkem čaje, a budu přemýšlet, jestli mám v něčem i soulad. Nechci totiž mít soulad jen v nesouladu. A myslíte, že to jde i naopak? Můžeme mít nesoulad v souladu?

Žádné komentáře: