Na co je nám Filozofie v 21. století?

Jednadvacáté století. Století tolika možností. Možnosti o kterých si lidé mohli nechat před staletími jenom zdát. Vlastně ani to ne. Tohle si nemohli představovat ani ti největší blázni. A přesto si lidstvo zachovává některé ušlechtilosti už po staletí, ba tisíciletí. A jedna z těchto věcí je filozofie. K čemu ji ale vlastně v jedenadvacátém století potřebujeme? Na co nám je věda, která nám nedodává žádné konkrétní výsledky. Věda, která pro většinu obyvatelstva znamená jen - „nesmyslné tlachání o nesmyslných věcech.“

Základní problém filozofie je, že ani ti největší filozofové se nedokázali shodnout, co to vlastně ta filozofie je. To vnáší problém, jak „obyčejnému“ člověku říct, co to filozofie je. A z toho pak vyplývá jistá nedůvěra tohoto člověka k filozofii. V tomto leží obrovský problém nedůvěry k filozofii jako vědě. Doktor léčí a hasič hasí, ale co dělá filozof? Filozof filozofuje? A tady je další problém. Slovo filozofovat se v poslední době stalo synonymem skoro ke všemu. Takže se „filozofuje“ v domácnostech, hospodách a dalších místech. A „filozofuje“ se vlastně o všem – kdo má nastoupit za národní mužstvo ve fotbale, kdo má sestavit vládu, jestli je lepší takový prací prášek, či makový. A ani tohle „ filozofování“ není pro filozofii zrovna přínosem. Nemůžeme se pak divit, že filozofie je v rámci ostatních oborů vnímána jako nadbytečná, či dokonce úplně zbytečná.

O čem teda ta skutečná filozofie je? Je o hledání odpovědí na základní otázky. Otázky, které tu jsou odjakživa, ale lidé se jimi prostě zabývat nechtějí, jelikož odpovědi nelze skutečně jasně poznat. Poznat nejde vše. S tímto se musí člověk smířit, bohužel někteří lidé se nesnaží poznat ani to, co poznat můžeme a nacházejí si jisté „berličky“, které jim dopomáhají k poznání. Například náboženství a mýty. A tady vstupují do hry filozofové, kteří se "snaží" pochopit.

Jak jsem řekl, poznat nelze vše. Ale jen položením otázky se k tomuto poznání, alespoň dle mého mínění, přibližujeme, jelikož i historie nás učí, že ti co pokládají otázky jsou nejnebezpečnější. A pokládat otázky je to, k čemu by měl správný filozof směřovat, jelikož pokud jsme si položili otázku, můžeme začít hledat odpověd. Tady leží pravý význam filozofie jak v minulosti, tak dnes, a tím spíš i v budoucnosti. Je nasnadě, že bez filozofie, potažmo otázek, by se lidé nesnažili pochopit podstatu věcí, a tak bychom nejspíš doposavaď žili na placce a za blesk by mohl nějaký rarášek. Ani tahle obhajoba filozofie jako nástroje poznání, však v dnešní době neobstojí, protože na poznání máme jiné vědy. A tady se zastánci filozofie dostávají na kobylku. Filozofie je totiž základ všech věd, bez filozofie by se ostatní vědy nemohly nikdy rozvinout.

Zásluhy filozofie jsou bezesporu veliké, ale jak obhájit její existenci v době, kdy se veškeré zásadní vědy od filozofie oddělily a osamostatnily? Můj osobní názor je, že na filozofii by se mělo pohlížet jako na historicko - konfrontační vědu. Poznávat způsoby myšlení jednotlivých myslitelů daných historických období a porovnávat je s myšlením ostatních autorů. Proto by se měla filozofie v dnešní době brát nejvíce jako věda o historii filozofie. A takto se dá filozofie nejlépe obhájit.

Spory o filozofii se vedou dlouho a nejspíš se i dále vést budou. Pokud však bude filozofie v budoucnu stále pěstována. Nejspíš však ano, totiž věda, která existuje zhruba 2600 let a dala za vznik většině, ne-li všem humanitním i přírodním oborům, nemůže přece zaniknout kvůli integrovaným obvodům, raketovým motorům, či dalším výdobytkům moderní doby. Milovat moudrost, jako synonymum pro filozofii je jeden z důvodů, proč studovat filozofii. I přes nekonečné možnosti jak se stát moudrým, je filozofie pořád tím základním kamenem moudrosti. Kámen, který se po staletí roztříštil na spoustu kamenů a kamínku, ale pořád v sobě ukrývá tolik moudrosti, že všechna není ani zdaleka poznatelná. Stačí však poznat zlomek toho všeho a stává se z vás jiný člověk. Moudrost a ušlechtilost jsou totiž i v dnešním světě brány jako důležité. Samozřejmě po penězích a blondýnce na zadním sedadle vašeho porsche.

Tak k čemu je nám potřeba ta filozofie v 21. století? K tomu k čemu v posledních dvou tisíciletích – k možnosti státi se moudrým. A státi se moudrým je stejně důležité v roce 2007 jako v roce 1 či dalších letech, staletích ba tisíciletích