Stala se mi taková podivná událost, která mi připomněla jednu velice důležitou věc, kterou bych si normálně ani neuvědomil. Vše se událo při normálním průchodu vstupními dveřmi u nás na FSS, teď ovšem s tím rozdílem, že mě vstupní dveře přicvakly. Před očima se mi přehrál celý můj dosavadní pobyt na fakultě, od první návštěvy do zatím poslední zkoušky. Nevím proč, ale v tom vidění mě hrál Jaroslav Dušek. Musím uznat, že to byla vcelku nuda, a tak se mi před očima promítly osudy dalších dvou studentů. Tou důležitou věcí, kterou jsem si uvědomil je skutečnost, že jsem za půlkou studia a blíží se tak okamžik pravdy, a taky se blíží další Vánoce
Poslední dobou mám taky pocit, že neustále píšu jen o holkách (samé snové, no vlastně snová je jen ta jedna, kterou podstatě ani neznám) a smrti, proto jsem se rozhodl, že toto téma na chvíli opustím, než se tak stane tak by mě ještě zajímalo, jestli jsou v posmrtném životě holky a jestli musíme po smrti do divadla v obleku?
Taky něco k chystanému filmu o melounu, jelikož skončila stávka scénáristů je ohrožena celá koncepce tohoto uměleckého veledíla. Můj původní záměr byl natočit film, který by byl kombinací Supermana a Deníku Bridget Jones. Musím konstatovat, že záměr asi nevyjde. Podle posledních zpráv se celý tříhodinový film bude odehrávat jako monolog jedné osoby v kuchyní, předběžný rozpočet je 80 miliónů dolarů.
Žádné komentáře:
Okomentovat