Poslední dobou se snažím docela dost pracovat a tak se můj život točí jen kolem politických systémů, radikální levice, teorie her či lidských práv, no a taky se často točím na židli. Stále mi to však nepomáhá řešit mé problémy. Třeba naposled jsem řešil dilema s jablkem a müsli tyčinkou. Mám sníst jablko a potom až tyčinku, či naopak? Nakonec jsem to vyřešil šalamounsky, prostě jsem to jedl naráz. To jsem však neměl dělat, jelikož se u mě projevily stavy, které jsou spíše obvyklé při požití většího než malého množství LSD.
Nejdřív jsem měl pocit, že mě pronásleduje lemur na kolečkových bruslích. Už si však nepamatuju, co mi chtěl udělat. Myslím, že mi chtěl buď umýt hlavu nebo mi dát recept na borůvkový koláč. Po tomhle se mi najednou zbystřilo mé vědomí, které je obvykle v bezvědomí, a já tak mohl přemýšlet o čemkoliv. Třeba o stávce politologů.
Představte si to, celý stát je ochromen, jelikož stávkují politologové. Nikdo nepíše případové studie, nikdo nekomentuje aktuální politické události a celá zem se tak zastaví. Po chvilce se k politologům přidávají i filozofové a sociální antropologové. Lidé považuji tyto profese za základní sociální služby a mnozí proto začínají s násilnostmi. Dva sociologové se pokouší o případovou studii politického systému Albánie, jsou však chyceni a lynčováni. Strašná to představa, buďte tedy hodní ke svým politologům.
Poslední věc se (ne)tradičně týká filozofie. Už od mala jsem jí naprosto fascinován, ne že bych ji rozuměl, ale vím, že to ty filozofy muselo strašně bavit, a proto se bavím s nimi. Když jsem byl malý, měl jsem občas s filozofií problémy, třeba jednou mě děti nechtěly pustit na písek, jelikož věděly, že naprosto odmítám dialektiku. Sám jsem občas kvůli filozofii prožíval zklamání, kdy jsem nenalezl odpovědi na otázky po tom – zda existuje Platónův svět idejí, a jestliže ano, jak je to potom daleko z Havířova. Při mém halucinačním stavu jsem teď konstruoval úplně nové filozofické otázky a to – Co by dělal Platón v dnešní době? Změnil by svou filozofii? A používal by vlasový gel?
Nejdřív jsem měl pocit, že mě pronásleduje lemur na kolečkových bruslích. Už si však nepamatuju, co mi chtěl udělat. Myslím, že mi chtěl buď umýt hlavu nebo mi dát recept na borůvkový koláč. Po tomhle se mi najednou zbystřilo mé vědomí, které je obvykle v bezvědomí, a já tak mohl přemýšlet o čemkoliv. Třeba o stávce politologů.
Představte si to, celý stát je ochromen, jelikož stávkují politologové. Nikdo nepíše případové studie, nikdo nekomentuje aktuální politické události a celá zem se tak zastaví. Po chvilce se k politologům přidávají i filozofové a sociální antropologové. Lidé považuji tyto profese za základní sociální služby a mnozí proto začínají s násilnostmi. Dva sociologové se pokouší o případovou studii politického systému Albánie, jsou však chyceni a lynčováni. Strašná to představa, buďte tedy hodní ke svým politologům.
Poslední věc se (ne)tradičně týká filozofie. Už od mala jsem jí naprosto fascinován, ne že bych ji rozuměl, ale vím, že to ty filozofy muselo strašně bavit, a proto se bavím s nimi. Když jsem byl malý, měl jsem občas s filozofií problémy, třeba jednou mě děti nechtěly pustit na písek, jelikož věděly, že naprosto odmítám dialektiku. Sám jsem občas kvůli filozofii prožíval zklamání, kdy jsem nenalezl odpovědi na otázky po tom – zda existuje Platónův svět idejí, a jestliže ano, jak je to potom daleko z Havířova. Při mém halucinačním stavu jsem teď konstruoval úplně nové filozofické otázky a to – Co by dělal Platón v dnešní době? Změnil by svou filozofii? A používal by vlasový gel?
Takže tohle všechno se může stát, když si budete zahrávat s jablky a müsli tyčinkami. Kromě toho mi stále chybí má mysl. Když máte něco v hlavě, něco co mělo permanentku do první řady a bylo to tam stále, i když jste prohrávali, tak vám to prostě musí chybět a taky na to nemůžete jen tak přestat myslet. No nic, jdu si dát jablko, jelikož i já mám své.
Žádné komentáře:
Okomentovat