Jak snadno dopadnem až na dno? Velice lehce, stačí ubrat tři písmenka. Možná jste teď trochu zmateni, ale to vůbec nevadí. Poslední dobou mi hlavou plavou nejrůznější myšlenky a já už se v nich pomalu přestávám orientovat. Občas se mi stává, že mi kvůli tomu při psaní vypadne nějaké to písmenko a pak se objeví úplně jinde, což v mé hlavě vždy nastartuje veliký zmatek (někdy i ze šroubků). Takže proč si teď trochu nezazmatkovat.
Jeden kamarád se mi chlubil, že byl v kině s jednou dobrou buchtou. Jelikož jsem v kině už dlouho nebyl, řekl jsem si, že bych to mohl taky zkusit. Jsem však trochu větší sympaťák než on, takže jsem šel hned s dvěmi dobrými buchtami. Makovou a tvarohovou. Bohužel jsem buchty rychle snědl a pak mi bylo líto, že těch buchet nebylo víc. I když já stejně rád jen tu jednu buchtu. Makovou (že by zase nějaká ta chyba v písmenku?).
O víkendu jsem si potřeboval na chvíli odpočinout od učení, proto jsem si šel házet talířem. Konečně jsem pochopil, proč to baví tolik lidí. Je to vážně skvělá věc, nevnímáte nic kolem sebe a čas tak utíká strašně rychle. Já skončil až po čtyřech hodinách zmatečného házení. Jen mě tak napadlo, že kdybych si neházel jen sám se sebou, mohlo to být ještě o trochu zábavnější.
Zábavnější nebyla moje příhoda se zákeřnými vstupními dveřmi na FSS. Opět mě totiž přivřely. Nyní se mi však před očima nic nepromítlo, jelikož oči byly taky přivřeny. Byl jsem tak naštvaný, že jsem si na ty dveře stěžoval u děkana. Teď z toho mám blbý pocit, protože by ty dveře mohl nechat třeba i zavřít.
Zmateně přemýšlím o tom, jestli je lepší milovat, či být milován. Podle mě ani jedno z toho, pokud vás čeká 10kreditová zkouška z politických systémů. Taky už nejsem dítě a nemůžu proto slavit den dětí, což je škoda protože mi už nikdo nikdy neřekne: „Ty máš zas den.“ No nic, tohle dneska byl jen takový písmenek zmetek. (Ach jo, zase mi ujela ta písmenka)
Jeden kamarád se mi chlubil, že byl v kině s jednou dobrou buchtou. Jelikož jsem v kině už dlouho nebyl, řekl jsem si, že bych to mohl taky zkusit. Jsem však trochu větší sympaťák než on, takže jsem šel hned s dvěmi dobrými buchtami. Makovou a tvarohovou. Bohužel jsem buchty rychle snědl a pak mi bylo líto, že těch buchet nebylo víc. I když já stejně rád jen tu jednu buchtu. Makovou (že by zase nějaká ta chyba v písmenku?).
O víkendu jsem si potřeboval na chvíli odpočinout od učení, proto jsem si šel házet talířem. Konečně jsem pochopil, proč to baví tolik lidí. Je to vážně skvělá věc, nevnímáte nic kolem sebe a čas tak utíká strašně rychle. Já skončil až po čtyřech hodinách zmatečného házení. Jen mě tak napadlo, že kdybych si neházel jen sám se sebou, mohlo to být ještě o trochu zábavnější.
Zábavnější nebyla moje příhoda se zákeřnými vstupními dveřmi na FSS. Opět mě totiž přivřely. Nyní se mi však před očima nic nepromítlo, jelikož oči byly taky přivřeny. Byl jsem tak naštvaný, že jsem si na ty dveře stěžoval u děkana. Teď z toho mám blbý pocit, protože by ty dveře mohl nechat třeba i zavřít.
Zmateně přemýšlím o tom, jestli je lepší milovat, či být milován. Podle mě ani jedno z toho, pokud vás čeká 10kreditová zkouška z politických systémů. Taky už nejsem dítě a nemůžu proto slavit den dětí, což je škoda protože mi už nikdo nikdy neřekne: „Ty máš zas den.“ No nic, tohle dneska byl jen takový písmenek zmetek. (Ach jo, zase mi ujela ta písmenka)
Žádné komentáře:
Okomentovat