Mé některé

Přišel jsem na to, že kluci vždycky zleniví potom, co se začnou zajímat o nějakou dívku. Na začátku za holkami běháme, potom s nimi chodíme, no a nakonec ležíme. Jsme holt lenoši. Taky mě napadlo jak obhájit polibek, který dáte nějaké neznámé. Můžete třeba říct, že jste pohybovali pusou náhodou směrem k ní a ona (pusa) se pak přisála.

Minulý týden byl zvláštní, kromě zjištění, že žokejové jsou v podstatě nemravní, jsem potkal hned dvě zásadní holky mého života, a navíc teď čtu i Všechny moje lásky od Hornbyho. Sám si rád dělám nejrůznější příčky (stále se mi nepříčí), takže proč si neudělat žebříček 5 nejzásadnějších holek.

1. První je ta první.

Lucie Šafářová (není to ta tenistka). Moje první dětská láska. Pamatuji si, že jsme si dávali pusinky za bonbóny. Je zvláštní, že ty bonbóny dávala ona mně. Naposled jsem jí potkal s nějakým svalovcem a docela mě potěšilo, že mě poznala. Bohužel žádný bonbón jsem nedostal.

2. Vážně vážné

Barča Dufková. Studenka ekonomie kvůli které mi docela příjemně utekl první rok a něco na vysoké škole. Kromě toho, že je o rok starší než já, je taky první (a zatím poslední) holka s kterou bych si dokázal představit své budoucí já. Bohužel se to nějak zadrhlo (není dobré objednávat víno s dvěma brčky, nebo říkat, že má více očí). Nedávno se vrátila z Erasmu, takže jsme se mohli zase potkat. Bylo to docela v pohodě, jelikož už asi rád někoho jiného.

3. Dostávám

Míša Wozniaková. Tohle je holka od nás ze dvorku. Svým způsobem mě „ovlivnila“ asi nejvíce. Jednou mi dala pěknou nakládačku (nedopatřením jsem ji zničil draka) a já tak byl dost „ovlivněn“. Od té doby se radši s holkami neperu. Taky je to jediná holka, která šáhla na mého playstationa.

4. Má p(r)sa

Lucie Sobotková. O téhle holce jsem už jednou psal. Byl jsem s ní v kině a řekl ji: „ Je fajn, že máš prsa.“ Stává se…

5. Jak nebýt směšný?

Lenka Janoušková. S touhle holkou jsem chodil do tanečních. Když se ji zeptám jak mi to šlo, tak vždy odpoví, že skvěle. Proto jí mám tak rád. Je mi však záhadou, proč se u toho vždycky tak hihňá a derou se ji slzy do očí.

Ovlivnily mě i další holky (a některé ještě mnohem víc, o všem se ovšem psát nedá) a doufám, že mě některé(á) ještě ovlivňovat budou. Nakonec musím přiznat, že mě okouzlila ještě jedna slečna. Nevím jak se jmenuje, ale vím že má jen dva sandály a oba nosí jen na jedné noze. No nic, tohle bylo jen takové mé malé vyznání. Jsem jen zvědavý o čem budu psát příště, jelikož se chystám na Hornbyho další knihu Jak být dobrý …

Dva a půl... Marcela Gorecká (psáno 16.12. 2012)

Po několika letech tajně dodávám ještě další dívku. Dívku, která se na tři roky stala mou Bublinou, ve které jsem žil. Dokonce jsem si ji chtěl i vzít, i když jsme byl každý neskutečně odlišní. Třeba já zásadně nenosím růžové ponožky. Nakonec to dopadlo strašně smutně a zbyla jen hořkost, páč se dívka rozhodla za mými zády užívat si s někým jiným. Navíc s přítelem své nejlepší kamarádky. A mým velmi neoblíbeným známým. Ale co už. Nakonec vše modře dopadlo...