Mění v umění

Na jedné dnešní zkoušce se mi stala zvláštní věc. Normálně se snažím chodit vždycky včas, ale dneska se někde stala chyba. Dokonce i papíry se zadáním došly dříve než jsem došel já. Nevěděl jsem kolik je přesně hodin, ale v tu chvíli jsem měl opravdu pocit, že přišel můj čas. Nakonec byl zkoušející velmi hodný a dovolil mi zkoušku absolvovat. Politologové jsou prostě fajn.

Taky jsem konečně pochopil proč studuji politologii. Když se mi totiž podaří dostudovat, budu mít vcelku dostatečné znalosti a oprávnění k tomu, abych mohl někoho politovat. Musím se však přiznat, že jsem nechtěl být politologem od malička, kdysi jsem toužil potom státi se umělcem. Dokonce jsem vytvořil i svůj vlastní styl „Hajkisart“, bohužel jsem zůstal nepochopen. Jednou jsem se na hodině výtvarné výchovy zeptal paní učitelky, zda by ze mě mohl být umělec. Podívala se na mě svým typickým kouzelným pohledem a řekla: „Ne“. Tím také skončily mé umělecké ambice. Některá má díla se dochovala dodnes a vy tak teď máte jedinečnou možnost seznámit se s Hajkis artem.

Tato malba se jmenuje Nepovedená večeře a pochází z mého ranného období. V té době jsem by totiž docela často raněný. Hodiny na zdi jsou poctou S. Dalimu, parodie na Monu Lisu má vyjadřovat mé znechucení z dekadentního způsobu života žáka 6. třídy.

Tato kresba je z mého meditačního období. V té době jsem byl natolik okouzlen medvídkem Pů, že jsem neustále jedl med. Dodnes je mi záhadou, proč jsem v tomto období nakreslil právě tuto kresbu.

Vrcholem hajkisartu je tato malba familiárně pojmenována Pan Mrkev. S touto malbou jsem se dokonce zúčastnil jedné individuální výstavy, která měla opravdu úspěch, jelikož se na ní dostavilo pouze jedno individum.

Tohle je pouze malá část z mé osobní sbírky a možná se zde v budoucnu ještě o něco málo podělím. A možná se tu bude i sčítat a násobit. Do té doby si jen pamatujte, že je opravdu dobré mít své mění v umění. Nakonec, když se nad tím zamyslíte, je hodně těžké nemít mění v (u)mění.