Musím se přiznat, že módu a trendy moc nesleduju, avšak sleduju holky. To však neznamená, že bych byl nějaký úchyl. Tímhle jsem se asi trochu odchýlil, chtěl jsem jen říci, že na holky koukám spíše spontánně, a tím registruju nějaké ty nové trendy, kterým holky podléhají. A ty následně doléhají na mě (myslím trendy). Když se nad tím zamyslím, nejdůležitější je pro mě stejně ta podstata (teď myslím holky). Podle ní se mi to buď líbí nebo nelíbí (teď zase myslím trendy). Ale stejně, s příliš „vytrendovaných“ holek mám docela strach. Ne, že bych byl jedním z těch lidí co říkají „co ty holky dneska nosí“ nebo „ta dnešní generace“. Takhle generalizovat bych to opravdu nechtěl, jenom se těch holek prostě bojím.
Když se nad módou zamyslím, zjišťuju, že k ní ani nemám moc předpokladů. Třeba ve škole mi modelování nikdy nešlo. Hlavně na práci s plastelínou jsem byl úplně levý. Je zvláštní, že zároveň můžu říct, že na modelování nejsem ten pravý.
Jeden modelový námět na povídku. Kaiser Stein (jméno má po matce) musí od mala krást, aby měl na jídlo. Krade opravdu hodně, jelikož potřebuje i pití. Kromě krádeží, páchá i další zločiny. Za tanec s tučňákem na náměstí končí na 10 let ve vězení. Cítí v tom nespravedlnost, jelikož tučňák dostal pouze podmínku. Po propuštění se postupně živí jako pasáček ovcí, filozof (objevil chyby v Kantově gnozeologii, také přišel na to, že Spinoza dlužil v prádelně), mim a psychoanalytik. Svým nevšedním stylem oblékání (nosí dva klobouky) zaujme módní znalce. Z Kaisera se posléze stává uznávaný módní návrhář. Jeho poslední návrh šestidílných plavek je však veřejností odmítnut (nadšení vzbudí jen v některých intelektuálních kruzích) a Kaiser končí na mizině. Zbudou mu pouze dva klobouky a chránič na koleno…
Teď jsem si konečně vzpomněl, proč píšu o módě. Dneska jsem totiž v obchodě viděl kluka v růžových botách. To mi připomnělo, že i já jsem měl kdysi (asi 10 let zpátky) růžové boty. Bohužel se mi tehdy hodně dětí smálo. Kvůli tomu jsem je raději přestal nosit, a to přesto, že jsem je měl rád. Aspoň si teď můžu říct, že jsem byl opravdu in. Vlastně jsem byl tak moc in až jsem byl before…
Na konec by to chtělo nějakou tu chytrou myšlenku. Nenapadá mě však nic jiného než, že je dobrý jen tak koukat na holky. Teda, bylo to dneska o módě, holkách, filozofii nebo o tučňácích?
Když se nad módou zamyslím, zjišťuju, že k ní ani nemám moc předpokladů. Třeba ve škole mi modelování nikdy nešlo. Hlavně na práci s plastelínou jsem byl úplně levý. Je zvláštní, že zároveň můžu říct, že na modelování nejsem ten pravý.
Jeden modelový námět na povídku. Kaiser Stein (jméno má po matce) musí od mala krást, aby měl na jídlo. Krade opravdu hodně, jelikož potřebuje i pití. Kromě krádeží, páchá i další zločiny. Za tanec s tučňákem na náměstí končí na 10 let ve vězení. Cítí v tom nespravedlnost, jelikož tučňák dostal pouze podmínku. Po propuštění se postupně živí jako pasáček ovcí, filozof (objevil chyby v Kantově gnozeologii, také přišel na to, že Spinoza dlužil v prádelně), mim a psychoanalytik. Svým nevšedním stylem oblékání (nosí dva klobouky) zaujme módní znalce. Z Kaisera se posléze stává uznávaný módní návrhář. Jeho poslední návrh šestidílných plavek je však veřejností odmítnut (nadšení vzbudí jen v některých intelektuálních kruzích) a Kaiser končí na mizině. Zbudou mu pouze dva klobouky a chránič na koleno…
Teď jsem si konečně vzpomněl, proč píšu o módě. Dneska jsem totiž v obchodě viděl kluka v růžových botách. To mi připomnělo, že i já jsem měl kdysi (asi 10 let zpátky) růžové boty. Bohužel se mi tehdy hodně dětí smálo. Kvůli tomu jsem je raději přestal nosit, a to přesto, že jsem je měl rád. Aspoň si teď můžu říct, že jsem byl opravdu in. Vlastně jsem byl tak moc in až jsem byl before…
Na konec by to chtělo nějakou tu chytrou myšlenku. Nenapadá mě však nic jiného než, že je dobrý jen tak koukat na holky. Teda, bylo to dneska o módě, holkách, filozofii nebo o tučňácích?
Žádné komentáře:
Okomentovat