Nemám rád nezávazné konzervativně zakonzervované konverzace. Takové to povídání o tom jak se máme (já se obvykle nemám, jelikož se zapomínám), o počasí, či o pasterizaci mléka. Nejhorší je to s lidmi, s kterými jsme si byli blízko. I když jsme si v konverzaci blízko, mám někdy pocit, že se spíš vzdalujeme. Bude to asi tím, že v tom neumím moc chodit. Vlastně v tom docela plavu a lítám, a proto před tím raději utíkám. Útěky však nejsou moc dobré, jelikož se tak odstříhávám od oblíbených věcí. Nemůžu chodit do oblíbené kavárny, nemůžu na své oblíbené místo v knihovně, a teď mě nejspíš čeká i vynechávání některých přednášek. A co chodeb míjení? Podobně podivné jsou i mé dnešní podivnosti.
Další podivnost k náboženství. Bůh prý stvořil člověka k obrazu svému. Pokud je to pravda, tak křesťané nemusejí mít moc dobré vyhlídky. Co když Bůh vypadá jako já? Křesťané to mají i tak dost těžký. Ve všem spoléhají na všemocného Boha, který prý vše potřebné zařídí. To pak musejí být dost zklamaní, když vidí jak jim tloustnou ženy. Jako student politologie je polituji, sám za sebe pak říkám: „Dobře vám tak!“
Všimli jste si někdy, jak je důležité být originální? Mít originální myšlenky, tenisky, tetování či labradora. Zdá se mi, že se originalita trochu přeceňuje. Třeba já vůbec originální nejsem a ani se tak necítím. Podle mě jsem stažený z internetu a rodiči následně vypálen (nebo napálen?) na CD (DVD ještě nebyla – že bych už byl tak starý?). Teď jen čekám, kdy se mi před očima objeví, že mám zadat sériový kód…
Podobně podivná byla i výměna podlahy v naší kuchyni. Ani nevím proč vám o tom píšu. Dokonce ani nevím, co je to za podlahu. Psaní o podlahách určitě není moje parketa. Podobné problémy mají i strojvůdci, když jsou pod parou nebo námořníci, kteří jsou za vodou. Jsou to ale podivnosti. Taky mě trápí, že nevím s kým měla Opakování dceru Moudrost.A proč je dobré, aby spolu měli výkon a cena poměr? Nezdá se vám, že je ten svět trochu podivný? Podivný třeba jako meloun? Už jsem na to přišel, svět je jako meloun. Sladký, červený a s peckami…
Další podivnost k náboženství. Bůh prý stvořil člověka k obrazu svému. Pokud je to pravda, tak křesťané nemusejí mít moc dobré vyhlídky. Co když Bůh vypadá jako já? Křesťané to mají i tak dost těžký. Ve všem spoléhají na všemocného Boha, který prý vše potřebné zařídí. To pak musejí být dost zklamaní, když vidí jak jim tloustnou ženy. Jako student politologie je polituji, sám za sebe pak říkám: „Dobře vám tak!“
Všimli jste si někdy, jak je důležité být originální? Mít originální myšlenky, tenisky, tetování či labradora. Zdá se mi, že se originalita trochu přeceňuje. Třeba já vůbec originální nejsem a ani se tak necítím. Podle mě jsem stažený z internetu a rodiči následně vypálen (nebo napálen?) na CD (DVD ještě nebyla – že bych už byl tak starý?). Teď jen čekám, kdy se mi před očima objeví, že mám zadat sériový kód…
Podobně podivná byla i výměna podlahy v naší kuchyni. Ani nevím proč vám o tom píšu. Dokonce ani nevím, co je to za podlahu. Psaní o podlahách určitě není moje parketa. Podobné problémy mají i strojvůdci, když jsou pod parou nebo námořníci, kteří jsou za vodou. Jsou to ale podivnosti. Taky mě trápí, že nevím s kým měla Opakování dceru Moudrost.A proč je dobré, aby spolu měli výkon a cena poměr? Nezdá se vám, že je ten svět trochu podivný? Podivný třeba jako meloun? Už jsem na to přišel, svět je jako meloun. Sladký, červený a s peckami…
1 komentář:
pán i Kluse zná :) :D ...jinak dokonale nemyslitelně smyslný článek
Okomentovat