Pár drobností ke zvířátkům a vesmíru. Je známo, že člověk a šimpanz má 98% shodu v genovém kódu. Trochu méně známe je, že s myškami máme shodu asi v 80 %. Co mě ale dostalo je, že máme 40% shodu se salátem. Takže, když vám někdo řekne, že jste saláti, má ze 40 % pravdu. Vesmírná drobnost se týká urychlovače CERNu. Na netu jsem si našel nějaké teze, které tvrdí, že by vědci mohli v podzemí vytvořit černou díru, která by roztrhla Zemi. Doufám, že se to nestane, takový věci se hrozně špatně uklízí...
Proto začínám pracovat na své autobiografii (doufám, že případný konec světa nastane až po jejím vydání), kterou nepíšu v autě a ani v biografu, ale přesto tam nějaký graf určitě umístím. Tuhle myšlenku do autu nezahraju. Dostal jsem se ovšem do úzkých, jelikož jsem se dozvěděl, že bych měl do své autobiografie zařadit i nějakou zmínku o sobě. Zatím mám jen prolog – Žil byl malý vepřík jménem Petřík – a graf znázorňující změnu mého věku vzhledem k časové ose. Jen je divný, že výsledná funkce má sinusový průběh.
Kvůli autobiografii jsem zase jednou uvažoval o svých vysněných povoláních. Dobrodružný by bylo, kdyby ze mě byl zloděj. Něco jako Robin Hood. Samozřejmě bych se mu nemohl rovnat, já bych byl spíš jen poloviční Robin Hood. Taky bych bral bohatým, ale chudým už bych nic nedával. Chtěl bych být i archeolog. Bohužel můj jediný objev byl už objeven. Věděli jste, že Francii objevili Francouzi? Nakonec se třeba stanu spisovatelem. I když moje první dílo propadlo. Kniha Jak se naučit francouzsky, mnou přeložená do francouzštiny, nebyla moc úspěšná. Uvidím jak na tom budu s druhým dílem, možná mi nezbude už nic jiného než se politovat…
Určitě vím, že nebudu psycholog. Těch se totiž bojím. Je až neuvěřitelné jak snadno z nás můžou udělat psychopaty. Někdy stačí, když znají naše sny, jindy zas, když jim ukážeme své kresby, no a někdy se stačí zmínit o tom, že rádi pomazáváte holky marmeládou. Zlí jazykové tvrdí, že existují i psychologové, kteří nás analyzují podle oblečení. Já se raději analyzovat nenechám, jelikož mám divný sny, maluju divný malby a moje nejoblíbenější tričko je s obrázkem opalujícího se bobra, kterému jdou vidět spoďáry. Raději mě nezkoušejte analyzovat, já si to opravdu nechci nechat znova vykládat…
Proto začínám pracovat na své autobiografii (doufám, že případný konec světa nastane až po jejím vydání), kterou nepíšu v autě a ani v biografu, ale přesto tam nějaký graf určitě umístím. Tuhle myšlenku do autu nezahraju. Dostal jsem se ovšem do úzkých, jelikož jsem se dozvěděl, že bych měl do své autobiografie zařadit i nějakou zmínku o sobě. Zatím mám jen prolog – Žil byl malý vepřík jménem Petřík – a graf znázorňující změnu mého věku vzhledem k časové ose. Jen je divný, že výsledná funkce má sinusový průběh.
Kvůli autobiografii jsem zase jednou uvažoval o svých vysněných povoláních. Dobrodružný by bylo, kdyby ze mě byl zloděj. Něco jako Robin Hood. Samozřejmě bych se mu nemohl rovnat, já bych byl spíš jen poloviční Robin Hood. Taky bych bral bohatým, ale chudým už bych nic nedával. Chtěl bych být i archeolog. Bohužel můj jediný objev byl už objeven. Věděli jste, že Francii objevili Francouzi? Nakonec se třeba stanu spisovatelem. I když moje první dílo propadlo. Kniha Jak se naučit francouzsky, mnou přeložená do francouzštiny, nebyla moc úspěšná. Uvidím jak na tom budu s druhým dílem, možná mi nezbude už nic jiného než se politovat…
Určitě vím, že nebudu psycholog. Těch se totiž bojím. Je až neuvěřitelné jak snadno z nás můžou udělat psychopaty. Někdy stačí, když znají naše sny, jindy zas, když jim ukážeme své kresby, no a někdy se stačí zmínit o tom, že rádi pomazáváte holky marmeládou. Zlí jazykové tvrdí, že existují i psychologové, kteří nás analyzují podle oblečení. Já se raději analyzovat nenechám, jelikož mám divný sny, maluju divný malby a moje nejoblíbenější tričko je s obrázkem opalujícího se bobra, kterému jdou vidět spoďáry. Raději mě nezkoušejte analyzovat, já si to opravdu nechci nechat znova vykládat…
Žádné komentáře:
Okomentovat