Ještě když jsem byl v prváku, tak mi jedna holka napsala, že je strašně zábavný na mě koukat v knihovně. Po dvou letech je to tu znova. Jedna kamarádka mi řekla, že na mě v knihovně ráda kouká a čeká, kdy zas udělám nějakou pitomost. Abych vám dokázal, že nejsem zas takový pako, tak uvedu pár nehod, které mě potkaly v knihovně, a které se mohli klidně stát komukoliv z vás.
Takže první nehoda je pád ze židle při houpání na FSS, další je pád ze židle při houpání na pajdáku, a následuje pád ze židle při houpání na fildě. Na druhý straně jsem ještě nikdy nespadl ze židle v Moravský zemský knihovně, a ani v knihovně na právnický fakultě, kde jsem však byl jen jednou.
Oblíbenou nehodou je i zakopnutí na schodech. Zakopnul jsem na FSS, což je divný, jelikož v knihovně máme asi jen 10 schodů. Divný není, že jsem zakopnul na fildě, jelikož tam mají schodů víc a jsou i prudší. Tady ten pád ale stál za to, škoda jen, že ho nikdo neviděl, to bylo totiž skoro umění. No, a na pajdáku, díky za to, žádný schody v knihovně nemají. Nebo jsem je zatím neobjevil. To by bylo divný, kdyby se z ničeho nic někde objevily schody. To byste si říkali: „Co tu dělají ty schody?“ „Dejte ty schody pryč!“ „Vždyť tu schody nemaj co dělat!“ To by byla legrace. Myslím si, že bych na nich hned zakopnul, jen tak pro radost…
Trochu méně oblíbenou nehodou je dostat facku záchodovými dveřmi. To se mi stalo na FSS, kde jsou záchody v uličce mezi dvěma studovnami a dveře se otvírají právě do téhle uličky. Podobnou „aféru“ s dveřmi jsem zažil i na pajdáku, ale to se nepočítá, jelikož tam nemají záchody přímo v knihovně. Na fildě jsem ještě dveřmi nedostal, tam jsem měl spíš problém uhodnou, který je pánský a který dámsky (na dveřích mají takový ty divný značky z biologie se šipkou a kolečkem).
Tohle jsou ty nejzávažnější nehody, kromě nich se občas můžete polít, zašpinit se jídlem (moje nejoblíbenější zašpinění bylo od jablka) či vysypat krabičku Tic tac. Když jsem si teď prošel všechny mé nehody, tak už pomalu začínám tušit, proč je mé nejčastější slovo „auváá“. Pokud vás dnešní hlupota zaujala, tak si běžte někde pro radost zakopnou, nebo někoho nakopnout. Hlavně ať to má spád…
Takže první nehoda je pád ze židle při houpání na FSS, další je pád ze židle při houpání na pajdáku, a následuje pád ze židle při houpání na fildě. Na druhý straně jsem ještě nikdy nespadl ze židle v Moravský zemský knihovně, a ani v knihovně na právnický fakultě, kde jsem však byl jen jednou.
Oblíbenou nehodou je i zakopnutí na schodech. Zakopnul jsem na FSS, což je divný, jelikož v knihovně máme asi jen 10 schodů. Divný není, že jsem zakopnul na fildě, jelikož tam mají schodů víc a jsou i prudší. Tady ten pád ale stál za to, škoda jen, že ho nikdo neviděl, to bylo totiž skoro umění. No, a na pajdáku, díky za to, žádný schody v knihovně nemají. Nebo jsem je zatím neobjevil. To by bylo divný, kdyby se z ničeho nic někde objevily schody. To byste si říkali: „Co tu dělají ty schody?“ „Dejte ty schody pryč!“ „Vždyť tu schody nemaj co dělat!“ To by byla legrace. Myslím si, že bych na nich hned zakopnul, jen tak pro radost…
Trochu méně oblíbenou nehodou je dostat facku záchodovými dveřmi. To se mi stalo na FSS, kde jsou záchody v uličce mezi dvěma studovnami a dveře se otvírají právě do téhle uličky. Podobnou „aféru“ s dveřmi jsem zažil i na pajdáku, ale to se nepočítá, jelikož tam nemají záchody přímo v knihovně. Na fildě jsem ještě dveřmi nedostal, tam jsem měl spíš problém uhodnou, který je pánský a který dámsky (na dveřích mají takový ty divný značky z biologie se šipkou a kolečkem).
Tohle jsou ty nejzávažnější nehody, kromě nich se občas můžete polít, zašpinit se jídlem (moje nejoblíbenější zašpinění bylo od jablka) či vysypat krabičku Tic tac. Když jsem si teď prošel všechny mé nehody, tak už pomalu začínám tušit, proč je mé nejčastější slovo „auváá“. Pokud vás dnešní hlupota zaujala, tak si běžte někde pro radost zakopnou, nebo někoho nakopnout. Hlavně ať to má spád…
1 komentář:
Smrt všudypřítomným jeans! Kill jeans!
Okomentovat