Stá i první

Tohle je jubilejní stá hlupota. Přemýšlel jsem, o čem bych měl posté psát, ale nic zajímavého mě nenapadlo. No, není to úplně p(r)osté. Už jsem psal o holkách, životě, smrti, zmrzlině, pantomimě, Klausovi, politologii, filozofii, zvířatech, vesmíru, spodním prádle, letuškách, Shakespearovi, ponožkách a o mnoha dalších věcech, na které si zrovna nemůžu vzpomenout. A dokonce i na remixy došlo, přesněji došlo k neznámému maggi. Nakonec jsem na jedno téma přece jen přišel. Ještě jsem nikdy nepsal o tom, jak je těžké napsat stý příspěvek. Takže… je to těžké, hlavně když nemůžete najít správný téma.

Když je to ta stá hlupota, chtělo by to i nějaký originální dárek. Nejoriginálnější by asi bylo, kdybych přestal psát. Znáte to, v nejlepším se má přestat (nebo v nejteplejším roztát? Teď nevím). Tím se ale neřídím. Já si chci vychutnat svůj pád až na dno, abych se pak mohl zase (p)odrazit. Už jednou jsem psal, že nemůžu uvěřit tomu, kolik hloupých věcí jsem už napsal. Zároveň ale stále platí, že je příjemné za sebou vidět tolik práce. A hlouposti budu psát dál, protože jsem otevřený člověk…

Po 7 – 13 14 - 21
Út 7 – 13 14 - 21
St 7 – 13 14 - 21
Čt 7 – 13 14 - 21
So ------ 14 - 21
Ne 9 – 13 ------

A ještě jedna hloupost. Místo Hajkisartu si můžete prohlídnout trochu jiný obrázek. Jsem asi první člověk, který si dal na svůj blog obrázek svého blogu. Tisící překlik si však tuto poctu zaslouží. A zaslouží si to i ta hlupota vedle, ve které je možná skryto i nějaké to překvápko – třeba začátek mého pádu… A kde začíná dopad? Nebo spíš kdy? A už spíte?

Hlavně dělejte, že o ničem nevíte… Tak dělejte!