Po tížích

Minule jsem vás zatížil svou tíží a tak nyní váhám jak dál, abych už byl konečně za tíží. Je mi vás trochu líto, jelikož se stáváte nezúčastněnými součástmi mých p(r)ožitků, které se marně snažím nep(r)ožívat. Po svých myšlenkových po(t)káních se znova pokusím naběhnou na tradiční hlupoty, jít tzv. vpřed, aby nehrozil nějaký ten vřed. Z něj mám nahnáno, a proto jsem nahnán k novému načasování svých (ne)činností. Snad je vykonám a nezapomenu. A jelikož se znám, udělal jsem si raději seznam. Už žádné volby bez výběru…

Za prvé bych měl začít zase malovat. Nebo milovat? Vlastně to vyjde (mně to většinou nevychází) skoro na stejno. Vždy se vám totiž hodí pastelky. Já chci začít malovat zejména proto, abych byl opět v obraze. Dále bych znova rád sledoval NHL, extraligu i první ligu, jako kdysi, jelikož se mi poslední dobou zdá, že v tom mám místo přehledu spíše hokej. No a taky bych docela rád navštívil nějakou kadeřnici. Nechci se totiž neustále ocitat na holičkách…

Hlavně bych se rád vyhnul, zadávání si s zadanými slečnami. Za daných okolností je totiž problémem, vyhýbaní se (z)klamáním. To pak zároveň prožíváte nespavé noci a snivé dny, jste drceni něhou ozubených kol, jste mučeni touhou a jako mučený toužíte, máte chuť (s chutí jejích rtů na rtu) jít se vykřičet na širé pole, mimo dosah jejího zorného pole. Tohle mé zadávání s zadanými (i když stál ne vdanými) je zajímavé a možná jednou smyslně vymyslím, jak si to marketingově (zne)užít…

Tak to vypadá, že si nový život namaluju někde u kadeřníka při sledování hokeje. Bylo by ale zajímavé, zkusit si žít nějaký jiný život. Třeba jako mýval. To bych si pak mohl říkat, že jsem mýval, co míval problém. Byl jsem však jinak počat, a možná proto nevím, co si počít. Tak v příští hlupotě snad už budu vesel i bez vesel, jelikož se dá očekávat (pokud navážete spojení) mé vánoční opojení. S vánočkou. A do té doby jsem zabrán Patočkou…