Mám za sebou poslední povinný (snad jsem se moc neprovinil) politologický předmět. Proto teď můžu sedět s kávou a medovníkem (že by další meditace?) v atriu a pozorovat všechno to hemžení kolem, i když nikoho s kolem jsem zatím neviděl (teď vida Vida). Když se to kolem mě tak hemží, musím přemýšlet o tom, jestli jsem součástí tohohle hemžení, nebo jestli naopak hemžení jsou části mě. Ať ta(k) či ona(k), nemuselo by to být tak hlasité. Že bych zkusil jedno písknutí? No, raději ne. Ale bylo by to fajn, kdyby lidé byli ticho, podle toho jak já pískám…
Dívky – Hájek 3:0. Taková je bilance minulého roku. Mám v tom pořád hokej, škoda jen, že to není jako hokej. Taková trestná lavice by se docela hodila (a na koho bych to měl když tak hodit?). Např. po mých nedávných pokusech o nedovolené (slovní) bránění, bych si odseděl dvě minuty a mohl to pak zkusit třeba nějak jinak. Určitě ale ne postavením mimo hru. Každopádně musím zlepšit obranu, jelikož dostávám poměrně laciné góly, i když od drahých. Ten první lednový byl po dlouhém oslabení očekáván, druhý předmájový očekáván nebyl, ale nakonec se z něj stal jen příjemně snový oka mžik, no a třetí předzimní byl po trestném střílení… Takže nakonec na tom nejsem až tak špatně. A snad mi tam letos taky nějaký spadne… třeba jen náhod(n)ou
Tahle hlupota měla být jen obyčejná, ale nějak se mi nedostává obyčejných témat. Nějak mě neopouští p(s)aní bytostných neodbytností, která teď nejsou p(s)ány v bytu ale v atriu (že by alotria?). A kvůli tomu ve mně můžete číst jako v zavřené knize. Už celkem chápu, proč v přítomnosti dívek mluvím z cesty. Či spíš z pořádné dálnice. Je to kvůli jejím (vašim) očím. Pro oči si nevidím do úst. A stále melu svých sto krá(s)t sto omletých hlupot. A z toho je pak docela i mela. Dom(d)lel jsem, takže odteďka místo svého mluvení budu raději jen tiše vychutnávat sladkou symfonii jejích konce rtů… Tohle je moje předsevzetí. A tato hlupota jen přece vzletí…
Napadlo mě totiž, že je potřeba začít dělat věci, které by mě přiblížili mým sněním (čti švédským letuškám). Takže je velmi pravděpodobný erasmácký „výlet“. Bohužel naše katedra na Švédy zapomněla, a tak teď vybírám mezi dalšími chladnými končinami, ve kterých žijí chladné dívky s končetinami, které mě obyčejně nenechávají chladným. Takže Kodaň, Bergen, Oslo (nejvíce mě zatím oslovilo) nebo Helsinky? A Nevíte odkud se nejlíp lítá do Švédska? V tomhle totiž docela lítám…
Dívky – Hájek 3:0. Taková je bilance minulého roku. Mám v tom pořád hokej, škoda jen, že to není jako hokej. Taková trestná lavice by se docela hodila (a na koho bych to měl když tak hodit?). Např. po mých nedávných pokusech o nedovolené (slovní) bránění, bych si odseděl dvě minuty a mohl to pak zkusit třeba nějak jinak. Určitě ale ne postavením mimo hru. Každopádně musím zlepšit obranu, jelikož dostávám poměrně laciné góly, i když od drahých. Ten první lednový byl po dlouhém oslabení očekáván, druhý předmájový očekáván nebyl, ale nakonec se z něj stal jen příjemně snový oka mžik, no a třetí předzimní byl po trestném střílení… Takže nakonec na tom nejsem až tak špatně. A snad mi tam letos taky nějaký spadne… třeba jen náhod(n)ou
Tahle hlupota měla být jen obyčejná, ale nějak se mi nedostává obyčejných témat. Nějak mě neopouští p(s)aní bytostných neodbytností, která teď nejsou p(s)ány v bytu ale v atriu (že by alotria?). A kvůli tomu ve mně můžete číst jako v zavřené knize. Už celkem chápu, proč v přítomnosti dívek mluvím z cesty. Či spíš z pořádné dálnice. Je to kvůli jejím (vašim) očím. Pro oči si nevidím do úst. A stále melu svých sto krá(s)t sto omletých hlupot. A z toho je pak docela i mela. Dom(d)lel jsem, takže odteďka místo svého mluvení budu raději jen tiše vychutnávat sladkou symfonii jejích konce rtů… Tohle je moje předsevzetí. A tato hlupota jen přece vzletí…
Napadlo mě totiž, že je potřeba začít dělat věci, které by mě přiblížili mým sněním (čti švédským letuškám). Takže je velmi pravděpodobný erasmácký „výlet“. Bohužel naše katedra na Švédy zapomněla, a tak teď vybírám mezi dalšími chladnými končinami, ve kterých žijí chladné dívky s končetinami, které mě obyčejně nenechávají chladným. Takže Kodaň, Bergen, Oslo (nejvíce mě zatím oslovilo) nebo Helsinky? A Nevíte odkud se nejlíp lítá do Švédska? V tomhle totiž docela lítám…
Žádné komentáře:
Okomentovat