Malodenní padla

S nadsázkou (možná i s podsázkou) se dá napsat, že dneškem vrcholí moje tradiční celoroční zábava, totiž spořádat tolik čokolády, kolik jen žaludek pojme. A to úplně bez užití násilí (pokud teda za násilí nepovažujete ukusování hlaviček čokoládovým kuřátkům), což znamená, že nástroj mé kruté pomsty (čti karabáč) zůstal opět jen ve skříni. Ale zpátky k čokoládě, poněvadž jsem dovedl dokonce do konce existenci třistagramové Milky s nějakými „hajzlnatama“. A musím napsat, že to moje milka určitě nebyla. Spíš to nejemnější potěšení…

Po velkých nocích pro mě začíná být stále těžší dočkat se malých rán. Včera večer jsem byl zase nesvůj. Nejen, že už jsem asi po desáté nedokázal dokoukat Lásku přes internet, ale navíc se mi zdálo, že se nějaká veverka pokoušela zastřelit a to pistolí, ze které vyletěla vlaječka s nápisem „Bum“. Vlaječka ji vypíchla oko a ona pak nadále žila jako napravená bytost, kterou těší prosté radovánky, jako sbírání oříšků či posedávání na větvi. Zoufalství. Jen je zvláštní, že teď u sebe nemám žádný provaz a stejně si z vás utahuju… I když tu Lásku jsem vážně nedokoukal.

Zase jedna ukázka Hajkisartu. Dnes se jedná o dílo z mého realistického období. Realismus malby je dán především tím, že jsem ji maloval foťákem. Název „malby“ je Kráska a zvíře (kráska je ten v čepici, tedy já) a měla původně vyjadřovat existenciální zděšení nad tím, že každé životní období má něco do sebe, zatímco po své smrti si jen těžce udržíte stejný smysl pro humor. Pak jsem však zjistil, že je to jen (nafouknutá?) Bublina…

Občas bloudím, občas se nacházím. Dneska jsem chtěl napsat jen takovou úplně kratičkou malodenní hlupot(k)u a místo toho tu už nad tím dvě hodiny sedím, ležím a chvilkami i popocházím. Sváteční den tak napůl trávím s čokoládou a napůl sám s sebou. Je třeba se zamyslet a načasovat své další činnosti, jelikož květen si za nedlouhou vyžádá můj respekt, respektive budu muset svá nevědomí vzít na vědomí. Takže už žádné ohledy na pohledy. A to ani na ty velikonoční od příbuzných. Každopádně pádně padne komu padne…