Včera jsem konečně napravil svá minulá zaváhání. Těší mě to. Těší mě vědomí vlastní znovuúspěšnosti. Chtěl bych něco napsat, ale myšlenek je až příliš mnoho. Děníček by nejspíš vstřebal jen blábol. Což je ale pořad lepší než další bol. Co všechno vlastně udělá člověka úspěšným a co jej bez milosti pošle do kytek? Zdá se, že se blíží další velké rozhodování. Trochu pateticky napsáno - Mezník v životě krásného inteligentního a hladového studenta? Kéž by. Jsou totiž místa z nichž já raději uteču, než abych byl svědkem vlastního pádu… Ale teď utíkám k balíčku gumových medvídků… S veselým poskočením…
Žádné komentáře:
Okomentovat