Co přidá vám

Už jsem se jednou psal o tom, že když v Praze jezdí metro, tak tam mají i metrosexuály. V Brně pak jezdí šaliny, takže proto tu jsou i nějací ti šalini. Ale zpátky k metrosexuálům, původně jsem si opravdu myslel, že se jedná o úchyláky z metra (ani nechtějte vědět, jak jsem si tu úchylku představoval). Když se nad tím zamyslíte, tak by jich mohlo existovat v dopravě i víc. Takový Busexuál nebo vlakosexuál. Jeden by brázdil linky autobusů, druhý by jezdil zásadně vlakem. Občas by se objevil i nějaký ten dopravní individualista – autosexuál (to zní nějak povědomě). No a nejvíce by v těch úchylkách létali aerosexuálové… A já už v tom pěkně plavu, tak snad nejsem…

Když už si tak plavu. Je mimořádně zvláštní, že nikdo nedostane mořskou nemoc na souši. Na moři narazíte na spoustu lidí, kterým je zle, jsou jich doslova celé lodě, ale na souši jsem ještě nepotkal člověka, který by věděl, jaké to je trpět mořskou nemocí. Je mi záhadou, kde se na pevnině schovávají ti mořem trpící lidé, kterými se to na každé lodi jen hemží. Snad v tom neplavu jen já. Když jsem byl malý, tak jsem chtěl být námořním kapitánem, ale po mé první plavbě jsem si to rozmyslel. Navíc mi pak někdo řekl, co jsou to zač ti žraloci. O hurikánech nemluvě. Ale zase kdybych ztroskotal na nějakém opuštěném ostrově, tak bych mohl vyostřit svůj ostrovtip… který poslední dobou spíše tupím…

Kapitánem nebudu, ale to neznamená, že se nemůžu realizovat. Snad nezklamu, když si udělám reklamu. Nějakým podivným způsobem jsem totiž prošel výběrovým řízením na stipendijní místo u nás fakultě. Takže teď asi budu pracovat na propagaci své alma mater. Jen doufám, že to nebude nějaké hloupé PR, to bych na to asi musel říct pr! A za tím si stojím. V tomhle jsem jako strom, ten taky nikdy neustoupí ani o píď. No, uvidím a pak napíšu. Napsat zatím jen můžu, že jsem své „vybrání“ oslavil ve vegetariánské restauraci. A tam přišel na možný paradox. Myslíte, že vegetariáni můžou spořit do prasátka?

Nakonec ještě jeden přídavek. K minulé přidané (ubrané) hodině, přidám další přidávací hodnotu. Při nějakém podivném rozhovoru jsme s Bublinou došli, i když jsme nikam nešli, k tomu, že být narozen 29. 2. je lákavá, ale i děsivá představa. Na jedné straně pomalejší stárnutí, na druhé však až příliš málo dortů do života. Jen by mě zajímalo, proč přidávají zrovna únoru. I když je mi únor docela sympatický, tak bych přidával spíše létu. Nebo aby to bylo fér, mohl by tenhle bonusový den kolovat mezi ostatními měsíci. A ani listopad by nezapad…