18. února 2010

Od jas(u) sněná

Raději už se ani nekoukám do diáře, jelikož mi povinnosti posledních dnů až příliš přerůstají přes hlavu. Přerůstání nad hlavu je v podstatě pokračování toho, když vám něco leze na mozek. Proto si taky myslím, že myslet se má srdcem. Víte, v mozku máme šedé buňky, v srdci pak krev. Buňky trčí na jednom místě, krev koleje. Takže se vyzná, že ano? Práce, příprava plesu (Chodúr prý toho sní více, než celý symfonický orchestr), začíná další semestr, stěhování, probíhá olympiáda… Slováky porazíme. Většinou se teď moc nebavím. A ve zbylém čase se pak nebavím vůbec. Slováky porazíme. Hlavou mi nyní plavou jen důležitosti a na nic jiného tam není místo. Slováky porazíme. Proto hlupoty co se nevejdou tam, vám dám sem. Jak Van Damme… Jsem rád za dění(ček)…

V Kanadě probíhá zimní olympiáda. Předloni v Čině naopak proběhla olympiáda letní. Tak mě napadá, proč si neudělat i olympiádu jarní a podzimní? Porazíme Slováky? Ty by pak přece pěkně vyplnily liché roky. Nebo spíše jsou liché jen moje úvahy. K olympiádě se pojí ještě jedna moje myš Lenka. Četl jsem článek jedné paní psycholožky, která vysvětlovala, proč jsou hokejisté tak atraktivní pro holky. Porazíme Slováky? Tajemství se prý skrývá ve výstroji… Nic nového, řeknete si. Jenže není to tak, jak to na první přečtení vypadá. Přitažlivost je totiž překvapivě dána jejich helmami. Pokud jsem to správně pochopil, tak kvůli přilbám působí jejich hlavy větší oproti zbytku těla. A holkám tak hokejisté připomínají miminka, čímž působí na jejich mateřské pudy. Nabízí se otázka. Chtějí holky hokejisty sbalit, nebo přebalit?

Tak má racionálně uvažující Bublina vyřešila problém s drobečky na mé posteli. Když se na to zpětně podívám, tak to vlastně byla taková nafouknutá bublina. Mám po záhadě, což je škoda, protože to vůbec není tak zajímavé, jak vypadalo, že by mohlo. Nicméně (ne)uměle to při životě udržovat nebudu. Nebudu tak předstírat, že se rozpadám, a nebudu ani tvrdit, že jsem součásti zvrácené hry s krycím názvem Princezna na hrášku. Nechci, abyste mě považovali za zbytečně záhadného. Porazili jsme Slováky? Věc se má podle Bubliny tak, že jsme se spolubydlou špindírové a máme všude na zemi drobečky, no a když pak chodíme po pokoji, tak si drobečky přeneseme do postele… Však jsem napsal, že to není moc zajímavé… Porazili jsme Slováky?

1 komentář:

Adé - La řekl(a)...

Ano, porazili. Říkali přiopilí spolužáci dorazivší do školy... Če-ši dotoho!!!
Ne že bych to sledovala, ale sledovala jsem lidi kolem mě, kteří to prožívali velmi.

Jako malé se mi líbil Jarda Jágr. Měl supr vlasy. Jsem dítě devadesátých let, tak mi přišel boží, to pro vysvětlenou. Pak si je ostříhal, já vyrostla a zjistila jsem, že hokejisti se mi nelíbí. Nehovím si v přebalování dětí a líbání se s lidma bez zubů.